Diskusní fórum

Program rozvoje obce Zašová - příspěvek k diskutovanému dokumentu obce
Zpět na přehled témat


Autor Příspěvek

Josef Krůpa
26.11.2017

POZNÁMKY K DOKUMENTU PROGRAM ROZVOJE OBCE ZAŠOVÁ

 Danosti - co naši obec charakterizuje – naše specifika

Naši obec charakterizují tři faktory: její velikost, výhodná poloha a relativní známost.

Velikost – počet obyvatel

Dlouhodobě se počet obyvatel Zašové pohybuje kolem 3000 osob. Řadí se tím jednoznačně mezi velké obce. Pouze 7% ze všech obcí a měst ČR má více obyvatel než Zašová, 93% obcí a měst je co do počtu obyvatel menších.

Strategicky výhodná poloha

Dopravní spojení

Zašová leží v Rožnovské brázdě, v údolí Rožnovské Bečvy. Souběžně s řekou vede trať lokální železnice a frekventovaná mezinárodní silnice E442.  Silnice i železnice obec protínají napříč v její málo obydlené části. V podélné ose však není Zašová ani její místní část Veselá průjezdnou obcí. Tato kombinace je velmi výhodná. Občané mají velmi dobré spojení „se světem“, přitom samotná obec je poměrně klidná – dopravně ji nezatěžují cizí projíždějící auta. Místní komunikace jsou tak místní v pravém smyslu slova – využívají ji pouze zdejší občané a návštěvníci. Výhodou je blízkost a dostupnost dopravního uzlu Val. Meziříčí.

Blízkost měst

Nespornou výhodou Zašové je blízkost tří měst (Zubří, Val. Meziříčí, Rožnov p. R.), dobré dopravní spojení s nimi (po vlastní ose i HD), a tím i přístup k širší nabídce pracovních příležitostí, vzdělání, kultury, lékařské péče, obchodů…

Turisticky atraktivní region Valašska a Beskyd

Naší obcí projíždějí návštěvníci Beskyd nebo známého Skanzenu v Rožnově. Zašová leží v samém podhůří Beskyd, nadosah od přírody, blízko turistických tras i lyžařských areálů, současně však „v civilizaci“.  Občanům a návštěvníkům zde takřka nehrozí komplikace z náhlé změny počasí - „odříznutí od světa“ známé z horských obcí a rekreačních středisek.

Široké obecné povědomí o naší obci

Naše obec je poměrně známá. Díky tomu, že Zašová leží na frekventované dopravní tepně, mají povědomí o její existenci i mnozí lidé, kteří v Zašové samotné nikdy nebyli. Vědí však, že existuje a kde se nachází.

Zvláště v minulosti byla Zašová významným poutním místem, obraz Panny Marie Zašovské byl a je známým mezi věřícími z blízka i z daleka; v obci se nachází populární přírodní poutní areál s pramenem vody; při kostele stojí trinitářský klášter – po Praze druhý svého druhu v naší zemi. Známost naší obce je tedy především:

důsledek její polohy

důsledek poutní tradice

 

Strategický plán rozvoje

Naše obec  - jak řečeno v úvodu, je velká. Nemá tedy problémy spojené s malým počtem obyvatel a tím s jednoznačnou nerentabilitou provozu základních služeb. Pro malé obce je životně nezbytná podpora nové bytové výstavby. To však není aktuální úkol Zašové. Počet domů v obci je už teď velký. Spíše bychom měli mít zájem, aby tyto domy nebyly časem opuštěné, aby mladí lidé zůstávali žít v obci – v domech svých předků, v místě ke kterému mají vztah.

Výhodná poloha obce může naopak lákat lidi z blízkých měst, že si v Zašové vybudují pouze bydlení – „místo pro přespání“, ale svůj volný čas spojený s nákupy, kulturou i prožíváním osobních vztahů pak nadále věnují městu -  jak byli doposud zvyklí. Limitujícím faktorem pro rozšiřování zástavby v obci je i kapacita místních silnic. Počet automobilů už teď narůstá rychleji než počet bytů a obyvatel obce.

Strategický plán rozvoje by tedy neměl cílit na zvětšování obce, ale na ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA v ní.

Zejména:

Udržení a rozvoj služeb, kvality místní školy, (dostatek míst ve školce dostatek spojů HD…)

Kvalita životního prostředí

Ochrana a obnova kulturních památek

Zachování venkovského rázu krajiny a vesnického charakteru obce

Uspokojování kulturních a duchovních potřeb obyvatel

Podpora společenské, kulturní angažovanosti občanů

Podpora turistiky, návštěvnosti obce

Vedení obce by mělo vytvářet podmínky pro udržení a rozvoj služeb v obci – a to v nejširším smyslu toho slova – od zásobování přes zdravotnictví a vzdělání až po sport a kulturu.

Naproti tomu není vhodné, aby obec aktivně a neuváženě podporovala rozšiřování průmyslové výroby v obci. Přínos v podobě pracovních příležitostí by se na druhé straně negativně odrazil v nárůstu nákladní dopravy, zhoršení životního prostředí a ve ztrátě vesnického charakteru obce. Nové pracovní příležitosti by měly spíše vznikat v souvislosti se zmíněným rozvojem služeb.  

Hranice mezi tím, kdy je určitá služba pro provozovatele ještě rentabilní a kdy už ne, může být mnohdy velmi vratká. Jsou druhy služeb, kdy ani relativně velká obec není zárukou, že se zde daná služba uživí. Vidíme to v posledních letech na úpadku restaurací v naší obci. V takových a podobných případech může být rozhodujících i několik málo klientů z řad turistů a vůbec návštěvníků obce.

S tímto efektem souvisí i četnost a kvalita kulturních akcí v obci. Nejen z tohoto pohledu je lépe, pokud se koná více kulturních akcí komornějšího charakteru, jejichž návštěvníci průběžně podpoří místní ekonomiku, než jedna obří akce, která obec zatěžuje organizačně a občany obtěžuje hlukem, dopravou a jejíž celkový přínos je sporný (zvláště v minulosti to byly akce jako hlavní pouť, motokros, velké diskotéky…)

Ztráta kdysi fungující služby může být obtížně vratná. Důležitý je vývoj, trend. V obci např. funguje ordinace lékaře, ale z nějakého důvodu dojde k omezení ordinačních hodin. Někteří pacienti proto změní lékaře a začnou dojíždět do města. Nedostatek pacientů vede místní ordinaci k dalšímu omezení provozu a nakonec k úplnému zavření. Podobný efekt spirály nese např. i rušení nerentabilních spojů HD apod.

Turista, návštěvník obce utrácí za vstupné, ubytovací a stravovací služby… peníze, které vydělal jinde, což je výhodné nejen pro poskytovatele těchto služeb, ale přínosné pro celou obec. Pobyt turistů, poutníků a návštěvníků místních kulturních akcí může rozhodnout o tom, že v obci zůstane zachována potřebná škála služeb, které využívají také a především místní, ale které by bez zájmu cizích návštěvníků zanikly.

Obec by měla vítat, podchytit a podpořit každou smysluplnou aktivitu v obci. Vycházet vstříc nově založeným i současným spolkům a podporovat je nejen finančně, ale třeba poskytnutím potřebných prostor pro jejich scházení a činnost, což může být větší a důležitější pomoc, než finanční příspěvek na podporu konkrétní akce.

Obec je tvořena dvěma historicky samostatnými vesnicemi. Současné administrativní spojení nemá být důvodem k tomu, aby si obě části obce nezachovaly a nerozvíjely vlastní identitu zejména v oblasti tradic a vůbec společenského života.

Existence funkční místní církve - farnosti - je pro značnou část občanů důležitým faktorem rozhodujícím o jejich hodnocení kvality života v obci. Je to požadavek minimálně stejně legitimní, jako je pro jiné sportovní vyžití nebo dostupnost nejrůznějších jiných služeb. Je tedy v pořádku, pokud je obec vstřícná i k potřebám farností tím spíše, že kostely a další církevní stavby a památky jsou charakteristickými dominantami obce a často právě ony podněcují návštěvnost obce a zájem poutníků i turistů.  

Obec má již vybudovanou infrastrukturu, v oblasti strategie rozvoje obce půjde tedy spíše o její obnovu a údržbu, než o budování. Co je v současnosti před obcí úkol ve smyslu investičním, tím je kromě bezpečného napojení na silici E442, především finančně náročná rekonstrukce památkově chráněného objektu kláštera, který obec získala do vlastnictví. Právě smysluplné využití kláštera a celého přilehlého areálu je tím faktorem, který může do budoucna výrazně ovlivnit kvalitu života obce. Klášterní areál by po rekonstrukci měl pomoci dát a vrátit naší obci nezaměnitelnou atmosféru poutního místa, měl by se stát prostorem důstojným, ale příjemným a přívětivým pro návštěvníky i pro místní občany, pro jejich spolkové, společenské a kulturní aktivity. Pokud se tento dlouhodobý úkol obci podaří, stane se právě zašovský klášter tím, co dá naší obci punc jedinečnosti, nezaměnitelnosti.    


Nový příspěvek







Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti cookie. Používáním webu s tím souhlasíte. Další info OK