Diskusní fórum

Cesta za klášterem
Zpět na přehled témat


Autor Příspěvek

Machová Martina
2.09.2018

Reaguji na článek pana Josefa Krůpy v posledních ZN „O jedné (ne)obyčejné cestě“.  Nepatřím k zašovským pamětníkům, bydlím v obci teprve několik let, ale tato cesta mi stačila přirůst k srdci. Přesně, jak to píše pan Krůpa – přispívá k vesnickému charakteru, je klidným místem nedaleko centra. Potkávám na ní lidi na procházkách – s dětmi, s kočárky, s pejsky. Vede tudy turistická značka (jak se bude turistům šlapat po rozšířené asfaltce bez stínu stromů?). Je jedním z míst, kam chodí na vycházky děti z mateřské školky (po likvidaci této cesty už jim zbude k vycházkám v dosahu dětských nožek jen prostor za Orlovnou).

I když se oprostím od nostalgie a emocí a budu nahlížet na věc racionálně – nepřipadá mi rozumné a ekonomické rozšiřovat komunikaci kvůli dvěma dnům v roce, kdy je využívána jako obchvat centra při pouti. Stojí opravdu tyto dva dny za to, aby padlo přes třicet zdravých stromů, zničil se krajinný ráz místa, navýšil se provoz kolem školy, nákladně se přesouvaly sloupy? A jak se asi bude líbit seniorům v KODUSu, když jim těsně pod okny povede takto rozšířená komunikace, kde určitě nebude provoz jen v době pouti?  Podle projektu stejně kolem budovy bude muset být komunikace zúžená. Proč ji tedy nenechat ve stávající šířce?

Myslím, že v dnešní době je hřích, nebo chcete-li, zločin proti přírodě, kácet ve velkém zdravé a silné stromy, které odolaly suchu a nenapadá je kůrovec. Na svém nynějším stanovišti mají nezpochybnitelnou funkci zpevňovací a vsakovací.  A v dobách sucha a horka je spíše trendem dostat do intravilánu vzrostlou zeleň, která zadržuje vlhkost a snižuje teplotu.  Než se zapojí nově vysázené dřeviny, aby splňovaly všechny uvedené funkce, bude to trvat hodně let. A při pohledu na některé obecní výsadby (u potoka za kulturním domem, u zastávky ve Veselé) mám obavy, jestli vůbec někdy nové stromořadí bude.

Komunikace za klášterní zahradou určitě opravu potřebuje. Proč se ale nezaměřit více na druhou stranu, která je zdrojem problémů? Ano, je navrženo odvedení dešťových vod novými vtoky do potrubí pod komunikací. Po letošních krátkých přívalových deštích – naposledy v noci 1.9. – jsem přesvědčena, že toto řešení bude funkční pouze do další takové průtrže, kdy se vtoky i potrubí zanese zeminou.  Nebylo by možné vykoupit pás pozemku nad cestou a zpevnit jej alespoň pásem výsadby? Jinak se bude orat stále i za břehovou hranu a po větším dešti bude bahno až u bytovek na jedné straně a u zastávky autobusu v centru.  A snad může být v kompetenci obce dohlížet na dodržování protierozní ochrany na pozemku nad cestou. V rámci komplexních pozemkových úprav určitě musela být navržena protierozní opatření.

 Pan Krůpa zakončil svůj článek povzdechem, že je to prostě daň za pokrok, za stavební rozvoj obce. Nebude se mi dobře žít v takto „pokrokové“ obci, pokud dojde k realizaci uvedeného projektu.  Nevím, jak budu vysvětlovat svým dětem, proč se mrhají obecní prostředky na ničení místo zvelebování.

A tak jen doufám, že může přijít nové zastupitelstvo, nová rada, které zabrání realizaci projektu ve stávajícím rozsahu.  U voleb tedy bude pro mě směrodatné, jak která strana chápe „stavební rozvoj obce“ a zda vůbec zná pojmy ochrana krajinného rázu a ochrana přírody. Snad se najde v obci více podobně smýšlejících lidí a tak jako v případu plánované výstavby na Vesníku se podaří zachránit kus klidné a krásné Zašové.

M. Machová

 

 

Josef Krůpa
4.09.2018

Protože předešlý příspěvek paní Machové je reakcí na můj článek v ZN, dovolím si několik poznámek:

Hned v prvém odstavci paní Machová píše, že po nové široké asfaltce bez stromořadí se už asi na vycházky chodit nebude. Má jistě pravdu. Je však třeba popravdě říct, že pro pěší se počítá s chodníkem vedeným souběžně s cestou, ovšem už za plotem zahrady. Sám mám z toho smíšené pocity: toto řešení se sice zdá být v souladu s úmyslem Matice zašovské zpřístupnit zahradu veřejnosti, ale není naším záměrem přeměnit ji na TRVALE průchozí park… (Zahrada je od slova zahradit, oplotit.)

V předešlém příspěvku se také poukazujete na to, že bláto z pole je po každém větším dešti až před kostelem. Naprosto s paní souhlasím. ŘEŠENÍ NENÍ V LEPŠÍ KANALIZACI, JAK PŘEDPOKLÁDÁ PROJEKT, ALE V REALIZACI TAKOVÝCH OPATŘENÍ, ABY PŮDA I VLÁHA PO DEŠTI ZŮSTALA TAM, KDE MÁ BÝT – TEDY NA POLI.

Žijeme tady, máme to tu rádi a ze zvyku považujeme za normální i věci, které tak úplně normální nejsou.  Mám teď na mysli stav naší zemědělské krajiny a náš vztah k ní. Tváříme se, jako že se s tím nedá nic dělat, že tak to prostě je.  Ano, určitě je to téma především pro tu velkou, celostátní (nebo celounijní) politiku a osobně mě udivuje, že ač se stále více mluví a píše o nutnosti zadržování vody v krajině a vyhazují se peníze za akce typu „dešťovka“, věci zásadní se neřeší. Před týdnem jsem o tom něco napsal do magazínu pana Sobotky „Oko Beskyd“. (Článek „Sucho“.)

Zpět k samotné cestě: za běžné situace je na ní skutečně minimální provoz, takže jeden jízdní pruh naprosto stačí. Než jsem napsal ten článek do ZN, tak jsem potřikrát v průběhu jednoho týdne obětoval hodinu svého času a sledoval zde intenzitu provozu. Podvakrát NIC, až napotřetí zde za hodinu projela DVĚ auta. Byl to čas dopravní špičky (pátek, 14.30 - 15.30). 

Můj článek v ZN končil konstatováním, že je to prostě daň za pokrok, za stavební rozvoj obce. Možná to vyznělo jako povzdech, ale není to rezignace - to by ten článek nevznikl. Je však potřeba nalít si čistého vína: my bychom na straně jedné chtěli žít na malebné valašské vesnici, ale současně na straně druhé už dávno užíváme všech městských vymožeností a sami vedeme městský způsob života. Mezi našimi vesnickými domy a městskými vilami není žádný rozdíl. Nelze si z městského životního stylu vzít jen to příjemné.

V posledním odstavci pisatelka situaci s cestou za klášterem srovnává s kauzou kdysi plánované a nakonec zamítnuté zástavby Vesníku. Osobně jsem rád, že tato lokalita zastavěná nebude. Obávám se však, že prvotním a hlavním důvodem jednoznačně negativního stanoviska některých aktivistů ohledně lokality Vesník nebyly ani tak důvody „ekologické“, jako spíše osobní. Prostě - my jsme si v této lokalitě domky postavili, ale nikdo další už si je zde stavět nebude. My jsme byli ti poslední, které tato lokalita a příjezdová komunikace a okolní příroda ještě byla schopna vstřebat, ale už ani jednu stavbu navíc. Stínili by nám ve výhledu do přírody, výstavbu by provázel hluk a prašnost a větší provoz na cestě… (I naše domy někomu stíní i naše stavby někoho obtěžovaly, ale to je v pořádku, protože to jsou NAŠE domy.)

Nemůžeme se chovat jako pokrytci. Také v místech, kde mám já sám domek, byla před 35 – 40 lety pouze zahrada a místo současné frekventované asfaltky na záhumení typická venkovská polní cesta. Současná příjezdová komunikace do naší lokality vede skrz dvory a zahrady původních hospodářských usedlostí…

Není prostě snadné najít vyvážený přístup k této otázce: uspokojit zájemce o novou výstavbu, reagovat na narůstající silniční provoz a přitom zachovat venkovský ráz obce. Onen „venkovský ráz“, to však není otázka pouze zastavěné části obce, ale celého katastru a jsem přesvědčen, že i když možnosti obce jsou zde velmi omezené, přece existují. Nechci toto DF zavalit internetovými odkazy. Kdo chce, nalezne pozitivní příklady řešení sám. Proto přikládám pouze odkaz na zmiňovaný článek v magazínu pana R. Sobotky. http://www.okobeskyd.cz/?p=3307

Paní Machové děkuji za otevření této debaty a za podporu mého názoru.

Josef Krůpa

Eva Bolková
4.09.2018

Děkuji paní Machové za její příspěvek, myslím, že není co dodat.

Anna Mikošková
10.09.2018

Vzhledem k tomu, že paní Machová adresovala tento dopis také přímo na mě, dovoluji si zde zveřejnit odpověď, kterou jsem jí zaslala.

-------------------------------------

Dobrý den, paní Machová, zdravím vás.

Píšete ohledně cesty kolem ústavu. Nemyslete si, že jsme nad tím také nepřemýšleli. Ještě na konci mého starostování jsem cestu chtěla opravit, ale už jsem to nestihla, tak jsem počítala s tím, že se to udělá hned z kraje 2015. Moje představa byla, že na obou stranách (kde to půjde) rozšíříme kufr (štěrkový základ cesty) tak o 20-30 cm, dohromady z obou stran tedy cca o ½ m, a opravíme cestu v celé šíři asfaltovým kobercem.

Na této úpravě jsme se ale nedohodli, protože se zdálo, že rozšíření o ½ m je málo. Probírali jsme varianty výhyben, nakonec se schválilo rozšíření cesty v celé šíři. Rozšíření bylo navrženo směrem do soukromých pozemků.  Před zpracováním dokumentace jsme jednali se všemi vlastníky, kteří mají na druhé straně cesty pozemky, ale ne všichni byli ochotni část pozemku odprodat. Dalším problémem bylo, že by se musel směrem k poli dělat velký zásah do břehu, který by s sebou nesl i přeložku vody po celé délce, která se v břehu nachází, a také přeložku 2 elektrických sloupů. Rozšíření cesty se dostávalo až k plynu, který se nachází po druhé straně cesty, takže jsme se obávali že budeme muset dělat i přeložku plynu. Plynárny však sdělily, že na přeložce netrvají, že stačí, že nad potrubím bude zpevněná cesta. Zároveň však plynárny upozornily na to, že nad plynem a v jeho ochranném pásmu rostou břízy, které se budou muset vykácet. Tato informace byla pro nás stěžejní, takže jsme začali uvažovat o rozšíření cesty na druhou stranu.

Rozšíření cesty se plánuje na 4,5 m, což není nijak zvlášť široká cesta, pokud má sloužit jako obousměrná, ale osobní automobily se na ní bez problému vyhnou. Horší už je to s náklaďáky, které tu sice běžně moc nejezdí, ale mohou tu projíždět právě v době uzavírky hlavní komunikace nebo kvůli novým stavbám. Rozšíření cesty se navrhlo s ohledem na budoucí i současný zvýšený provoz ovlivněný výstavbou v horní části obce a následně i u této komunikace.  Přispívá k tomu nárůst počtu automobilů v jednotlivých rodinách a také se jedná se o přirozený růst obyvatelstva, který s sebou nese i rozšiřování aglomerací, a není to jev pouze ze Zašové.  

Pro pěší navrhujeme otevření ústavské zahrady a vytvoření chodníku, který by směřoval od křižovatky na konci zahrady směrem ke klášteru a také ke křižovatce u hřiště. Tyto trasy by měly být využívány i pro relaxaci, o které píšete, a mohla by se zde přemístit i turistická značka.    

I mě se březová alej líbí, bříza je pro mě vedle lípy jeden z nejkrásnějších stromů, i když kvůli své schopnosti zakořenit i na nekvalitních půdách jí není nedostatek jako lip. Problém vidím spíše v tom, že se někdy stromy vysazují bez rozmyslu na takových místech, kde potom vadí. I dnes bych mohla takové příklady v naší obci jmenovat. A to nemám na mysli stromy staré několik  desetiletí u komunikací. Výsadbu nových stromů vidím jako velmi potřebnou právě i kvůli zadržování vody v krajině.  

V projektové dokumentaci je navrženo stažení dešťových vod z cca poloviny spádového území přímo do ústavské zahrady, kde by měla být voda zadržována. Tím se odlehčí vpustím u kostela.

V rámci pozemkových úprav byla tato lokalita obcí požadována k posouzení, zpracovatelská firma zde však z hydrogeologického hlediska nenavrhla žádné opatření. Nešťastný bahnitý splav byl zapříčiněn především tím, že pozemek byl právě obhospodařován a voda s sebou brala ornici. Na můj dotaz prokurista místního družstva sdělil, že je zde zasetá řepka, která by měla rychle růst, a zabránit dalšímu splavování ornice. Po sklizni jsme domluveni, že se dohodneme, jakým způsobem družstvo zajistí tyto pozemky. 

Přeji pěkný večer a nadcházející víkend.

Mikošková

Martina Machová
15.09.2018

Pro úplnost bych také chtěla poprosit o zveřejnění své reakce na odpověď paní místostarostky: 

 

Dobrý den, paní místostarostko, 

děkuji za Vaši odpověď. Také se mi nějak nedostává času, takže reaguji až nyní. 

 

Píšete ohledně cesty kolem ústavu. Nemyslete si, že jsme nad tím také nepřemýšleli. To jsem si určitě nemyslela - vím, že se o opravě cesty mluví už dlouho - jen jsem ze záměrů nevyvodila, že je plánováno i rozšíření. Ještě na konci mého starostování jsem cestu chtěla opravit, ale už jsem to nestihla, tak jsem počítala s tím, že se to udělá hned z kraje 2015. Moje představa byla, že na obou stranách (kde to půjde) rozšíříme kufr (štěrkový základ cesty) tak o 20-30 cm, dohromady z obou stran tedy cca o ½ m, a opravíme cestu v celé šíři asfaltovým kobercem.

Na této úpravě jsme se ale nedohodli, protože se zdálo, že rozšíření o ½ m je málo. Proč by při stávajícím provozu mělo být rozšíření o půl metru málo? Proč by nestačila Vaše původní varianta? O to mi právě jde. Probírali jsme varianty výhyben, nakonec se schválilo rozšíření cesty v celé šíři. Rozšíření bylo navrženo směrem do soukromých pozemků.  Před zpracováním dokumentace jsme jednali se všemi vlastníky, kteří mají na druhé straně cesty pozemky, ale ne všichni byli ochotni část pozemku odprodat. Dalším problémem bylo, že by se musel směrem k poli dělat velký zásah do břehu, který by s sebou nesl i přeložku vody po celé délce, která se v břehu nachází, a také přeložku 2 elektrických sloupů. To zcela chápu, že rozšíření do břehu není možné. Rozšíření cesty se dostávalo až k plynu, který se nachází po druhé straně cesty, takže jsme se obávali že budeme muset dělat i přeložku plynu. Plynárny však sdělily, že na přeložce netrvají, že stačí, že nad potrubím bude zpevněná cesta. Zároveň však plynárny upozornily na to, že nad plynem a v jeho ochranném pásmu rostou břízy, které se budou muset vykácet. Tato informace byla pro nás stěžejní, takže jsme začali uvažovat o rozšíření cesty na druhou stranu. Tato informace je opravdu stěžejní. Nejsem pamětník, ani nedokážu přesně odhadnout věk bříz. Ale mám za to, že by měly být starší, než plynové vedení. A pokud nejsou - proč nevadily plynárnám již dříve, když rostou v ochranném pásmu? 

Rozšíření cesty se plánuje na 4,5 m, což není nijak zvlášť široká cesta, pokud má sloužit jako obousměrná, ale osobní automobily se na ní bez problému vyhnou. Horší už je to s náklaďáky, které tu sice běžně moc nejezdí, ale mohou tu projíždět právě v době uzavírky hlavní komunikace nebo kvůli novým stavbám. takže nákladní automobily se tu stejně nevyhnou Rozšíření cesty se navrhlo s ohledem na budoucí i současný zvýšený provoz ovlivněný výstavbou v horní části obce a následně i u této komunikace.  Přispívá k tomu nárůst počtu automobilů v jednotlivých rodinách a také se jedná se o přirozený růst obyvatelstva, který s sebou nese i rozšiřování aglomerací, a není to jev pouze ze Zašové. Je mi jasné, kam jde "pokrok" a že se nelze vracet zpět. Spíše záleží na přístupu - co chceme - třeba jen na dalších několik let - zachovat. Zda chceme, aby se Zašová stala rozšiřující se téměř městskou aglomerací, nebo, aby si zachovala svůj venkovský ráz.     

Pro pěší navrhujeme otevření ústavské zahrady a vytvoření chodníku, který by směřoval od křižovatky na konci zahrady směrem ke klášteru a také ke křižovatce u hřiště. Tyto trasy by měly být využívány i pro relaxaci, o které píšete, a mohla by se zde přemístit i turistická značka. Nevím, zda tento chodník bude volně přístupný z obou stran jako nynější cesta. Pan Krůpa z Matice zašovské mi potvrdil, že se jim tato varianta nezdá vhodná.       

I mě se březová alej líbí, bříza je pro mě vedle lípy jeden z nejkrásnějších stromů, i když kvůli své schopnosti zakořenit i na nekvalitních půdách jí není nedostatek jako lip. Problém vidím spíše v tom, že se někdy stromy vysazují bez rozmyslu na takových místech, kde potom vadí. I dnes bych mohla takové příklady v naší obci jmenovat. A to nemám na mysli stromy staré několik  desetiletí u komunikací. Výsadbu nových stromů vidím jako velmi potřebnou právě i kvůli zadržování vody v krajině.  Chápu, že bříza není sama o sobě nijak "hodnotný" strom - jde o náletovou dřevinu. V tomto konkrétním místě má ale své hodnoty, které jsem už zmiňovala a vytváří celkový ráz místa. 

V projektové dokumentaci je navrženo stažení dešťových vod z cca poloviny spádového území přímo do ústavské zahrady, kde by měla být voda zadržována. Tím se odlehčí vpustím u kostela. Ano, pokud se voda opravdu dostane do nádrže v klášterní zahradě. Ale určitě jste si všimla, jak zemina zanesla stávající příkopy. Proto si myslím, že i upravené příkopy a nové vpusti by byly brzy zanesené a přestaly plnit svou funkci. 

V rámci pozemkových úprav byla tato lokalita obcí požadována k posouzení, zpracovatelská firma zde však z hydrogeologického hlediska nenavrhla žádné opatření. V návrhu, který je dostupný na stránkách obce, je navržen alespoň protierozní osevní postup. A to jiný ve spodní části pozemku a jiný v horní. To určitě dodržováno není. Nešťastný bahnitý splav byl zapříčiněn především tím, že pozemek byl právě obhospodařován a voda s sebou brala ornici. Bohužel, podobná situace nastala i v květnu nebo v červnu, kdy už na pozemku byl rostoucí zapojený porost obilovin a ke splachu došlo také. Na můj dotaz prokurista místního družstva sdělil, že je zde zasetá řepka, která by měla rychle růst, a zabránit dalšímu splavování ornice. Po sklizni jsme domluveni, že se dohodneme, jakým způsobem družstvo zajistí tyto pozemky.

 

Přeji pěkný večer a nadcházející víkend.

Mikošková

 

Paní Mikošková, Vaše odpověď byla velmi obsáhlá, děkuji za Váš čas. Právě její začátek, kdy jste uvažovala o opravě cesty a jen mírném rozšíření, mě přesvědčil, že by toto řešení úplně stačilo. Stávající projekt mi přijde zbytečně nákladný, složitý a navíc ničící charakter místa. Proč rozšiřovat kvůli průjezdnosti při pouti nebo dostupnosti k jednotlivým teprve začínajícím stavbám? 

 

Splachy z polí jsou další záležitostí, kterou je ale potřeba řešit od základů. Dobrý návod přináší také pan Krůpa. Jednodušším, i když ne tak komplexním řešením by mohl být zatravněný nebo keřový pás ve spodní části pozemku. Zemědělci by sice přišli o několik metrů půdy, ale obec by nemusela řešit ucpané vpusti a bahno v centru. Dodržování protierozního osevního postupu na takto ohroženém pozemku by pak mělo být samozřejmostí. 

 

Také Vám přeji pěkné dny.

 

M. Machová

Martin Filustek
18.09.2018

Dobrý den,

chtěl bych se přidat k názoru p. Machové i p. Krůpy. Jedná se o jedno z posledních původních krásných míst v Zašové, opravdu jej musíme zničit? Stejně tak bychom měli chránit některé stromy i na druhém břehu cesty- jako je např. velký dub. 

Jsem "naplavenina z Rožnova" . Na vesnici jsem se přestěhoval i proto, že jsem chtěl "vypadnout z města". I proto je mi cizí, když se obce snaží přiblížit městům. Chraňme to, co ještě dělá ze Zašové vesnici.

 Z pohledu dopravy: jedná se o krásnou rovnou cestu. Jejím rozšířením se zde logicky zvýší rychlost dopravy. Následné křižovatky na obou stranách jsou extrémně nepřehledné. Vezměte to prosím v potaz! Za dva roky tak bude obec pořizovat radar nebo jiné opatření na zpomalení řidičů. 

Co se týče dopravy k domům na Černém kopečku: zde přece už obousměrná cesta vede. Potřebujeme ještě jednu? Opravdu nám nestačí jednosměrka?

Z pohledu chodců a klášterní zahrady: Předpokládám, že klášterní zahrada nebude otevřená 24hod denně i s ohledem na udržení pořádku, vandalizaci apod. Bude tedy mezi novým chodníkem a zahradou plot? Pokud ano nepišme, že chodník půjde přes zahradu, ale vedle ní. Nejde o slovíčkaření, ale o koncept.

Neuspěchejte to prosím! I pro naše děti!

Za sebe, děti z oddílu Dubový štít i ty své děti- agituji - nekácejte prosím ty břízy a skuste najít jiné řešení. Strom není jako zub- nenahradíte jej umělým.

Co se týče výsadby v Zašové- zde se opět přidávám k p. Machové. Bylo by dobré projít stav vysazených stromů- horní park, kolem potoka atd. Hodně stromů se neujalo, další jsou poškozené nebo min jejich stojany. Někde by to chtělo prostříhat.

Díky všem na obci za dosavadní práci, tak to nakonec nepokazte :-). Přeji ať se to daří i po volbách!

Martin Filustek

Lucie Marešová
19.09.2018

Dobrý den, vyjadřuji souhlas s paní Machovou a panem Filustkem.

Karel Krůpa
23.09.2018

Dobrý den, zcela souhlasím s paní Machovou a panem Krůpou. Cesta "za klášterem" je jedna z nejhezčích, co v obci máme. Neměnit, nerozšiřovat, Děkuji.

 

 

Jan Bolek
24.09.2018

Dobrý den paní Machová Vám i ostatním. Jsem velmi mile překvapen, že jste zde otevřela toto téma - téma březové aleje za ústavem. Tím jste ukázala, že máte nějaké hlubší cítění a dokážete se i ozvat, když je potřeba.

K této aleji mám co říct.

Váš příspěvek zde jsem četl krátce po uveřejnění, jen k odpovědi se dostávám až nyní kvůli nedostatku času.

Začnu od konce. My záchranu březové aleje ve volebním programu máme. :) Přesněji řečeno měli jsme napsáno, ještě než jste ho zveřejnila zde. (Program byl zaslán 23.srpna 2:03 hod k otištění v zářijových Zašovských novinách tzn. 1.září, aby si ho mohli občané dostatek času na jeho přečtení, jelikož říjnové noviny by vycházely velmi těsně před volbami tzn. 1.října; volby jsou 5.října). Bohužel redakční rada ZN zamítla jeho otištění nám a jedné další straně, která není zastoupena v radě obce s tím, že si údajně koncem května upravili tzv. status ZN tak, že "předvolebnímu boji" bude vyhrazeno říjnové vydání ZN. Pominu-li naprosto nemístné výrazy jako "předvolební boj", kterými redakční rada rozšířila "pravidla Zašovských novin - tzv.status", když uvážíme že se jedná o svobodné demokratické volby, kterých bychom si naopak měli vážit, stejně záměr redakční rady naráží na to, že by noviny vyšly až 1. října, což jim původně v květnu při rozšiřování statusu pravděpodobně nedošlo a tak bylo  v závěru srpna "operativně rozhodnuto" že říjnové vydání vyjde vlastně v září před "Václavem" tedy 27.září., s tím, že i to je málo, tak 25.září.  To jsme už ale odběhli od březové aleje někam jinam, ale na dokreslení situace to bylo asi potřeba.

Zde doslovná citace z našeho programu:

Toto budeme hlídat:

Březová alej za ústavem/klášterem v ohrožení !
Budeme požadovat citlivé řešení při případné výstavbě kapacitnější komunikace – kácení si nepřejeme, považujeme to bezohlednost, jelikož toto místo vždy sloužilo také k procházkám i odpočinku místních lidí.

Nyní už musím bohužel končit. Ještě k tomu následně napíšu další postřehy. Velmi rád podpořím i případnou petici  a myslím, že tak učiní i řada dalších lidí.

prozatím s pozdravem a děkuji Vám


Nový příspěvek







Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti cookie. Používáním webu s tím souhlasíte. Další info OK