Pan Josef Snoza (*1953), žijící v Zašové v domově pro osoby se zdravotním postižením, prodělal v raném dětství obrnu, po které zůstal těžce tělesně postižený.
Během života pobýval v několika ústavech od Plzně až po jižní Slovensko. „Strýci a tety z Valašska mě pravidelně vozili na prázdniny ke staříčkom na Santov. Později, když už staříčci nežili, si mě strýc a teta (tatínkova sestra) brávali ze Slovenska každý rok na Vánoce domů do Zubří. Po smrti mých rodičů požádali soud o to, abych mohl bydlet blíže k nim, a tak jsem se v roce 1991 dostal do tehdejšího ústavu v Zašové.“
Josefovým velkým koníčkem je vyšívání obrazů. Vyšívat jej naučila v 18 letech řádová sestra Marie v ústavu Malé Krškany. Od té doby vyšil hodně obrazů pro rodinu a příbuzné jako dárky. V roce 1995 obdržel i poděkování z Vatikánu od papeže, jemuž vyšil obraz Pražský hrad.
Vzhledem ke svému postižení vyšívá Josef jen levou rukou a vyšívá dodnes.