Ovocnářství, včelařství a flóra Veselé

Kopcovitý ráz valašské krajiny a přírodní podmínky jako by předurčily tento region pro zemědělské využití. Ke klasickému zemědělství (polařině) 

byly místní kopce méně vhodné, avšak dařilo se zde na květnatých loukách a pastvinách chovu dobytka. Slunné stráně s jabloňovými, hrušňovými a trnkovými sady bývaly obsypány bohatou úrodou. 

Ovocnářství bylo od středověku spojeno se včelařstvím (resp. zprvu s jeho lesní odnoží - brtnictvím). Nejstarší zmínka o chovu včel ve Veselé pochází z roku 1629, kdy je při gruntu Jana Chmele (čp. 8) zmiňováno 10 včelstev a u chalupy Jana Hříbka (čp. 34) 1 včelín. Např. v roce 1880 je ve Veselé uváděno 5 včelařů s 33 úly. Ostatně včelaře najdete ve Veselé i dnes.

První výčet ovocných odrůd je ve Veselé znám již v roce 1727, kdy jsou v gruntovním knihách zmiňovány odrůdy jabloní (Vrbůvka, Křehůvka a Sladké) a hrušní (Ovesinka, Jakubinka, Šedka, Medůvka)! Nejznámější a dodnes velice oblíbená stará krajová odrůda jabloně, Jadernice, je zmiňována ve Veselé již v roce 1764. 

Na přelomu 19. a 20. století byla Veselá v okolí vyhlášená svým školním a obecním ovocným sadem (lokality Na Drahách a Na Rovni) s 979 ovocnými stromy (379 slivoní, 223 hrušní, 214 jabloní, 150 třešní a 13 ořešáků).

Na stráních nad Veselou kvetou mimo jiné vzácné orchideje.