Lesy a zvířata v nich žijící

Ještě poměrně nedávno, do 60.–70. let minulého století, les nad Veselou nezabíral tak velkou plochu. Je nutno si uvědomit, že většina krajiny byla historicky zemědělsky využívána za účelem obživy našich předků. Vlastnictví lesa byla doménou panstva, církve a v menší míře i selského stavu. Právo lovit zvěř bylo od středověku výsadou vrchnosti. Po roce 1848 myslivost přestala být výhradním právem šlechty a byla přenesena na vlastníka půdy. Veselá měla svou obecní honitbu, která byla za první republiky pronajímána soukromým zájemcům, většinou z Valašského Meziříčí.

Kopcovitý ráz naší obce určuje i hospodaření se zvěří v naší honitbě MS Veselá - Hrachovec. Pro tyto účely máme postaveno v katastru obce 8 krmelců a zásobníků krmiva na zimní období.

Návštěvníci honitby se můžou potkat při procházkách se zvěří srnčí, prasetem divokým, zajícem a přecházející zvěří jelení.  Dne 26. června 2001 se pohyboval medvěd na hřebenu Veřovických vrchů mezi Huštýnem a Trojačkou. Stopy po jeho výskytu v Zašové doprovázely škody na včelstvech. V létě 2019 na zašovských pasekách medvěd opakovaně napadal koně paní Ondřejové. V říjnu 2018 přešel medvěd nad kostelem ve Veselé, pozoroval jej pan Korábečný. Sdělení  Ing. R. V. Němejce, Ph.D. ze dne 4. 10. 2021. Přítomnost medvěda byla zaznamenána i v roce 2020. 

Po potocích byl zaznamenán pohyb vydry říční. Brzy z rána můžete potkat lišku , jezevce a kunu lesní i skalní. Na fotopasti  máme záznam chráněného rysa ostrovida .Byly nalezeny i zbytky jeho úlovku srnce.

Ptáci: Velmi početná je skupina ptáků. Na přelomu století byl počet hnízdících druhů ptáků na katastrech Zašové a Veselé odhadován na 95.  Z ptačí říše se vyskytuje káně lesní jestřáb, krahujec, poštolka, krkavec velký a vzácně moták pochop. Z říše nočních dravců je to puštík, sýček a v lesích nad vesnici i výr velký. V dolní části obce u řeky Bečvy potkáte bažanta obecného, čápa bílého i  černého, volavku popelavou, ledňáčka i skorce vodního. V polích je to strnad, vrabec polní, skřivan a křovinách při polích a kraji lesa několik druhů pěnic, slavíka, králíčka obecného, pěnkavy a samozřejmě sýkorky. Nepřehlédnutelné sojky a straky. Na Rožnovské Bečvě již v katastru Veselé byl zaznamenán také netopýr vodní a netopýr stromový,  v zástavbě Veselé pak byl zjištěn netopýr rezavý a netopýr severní, ve volné krajině pak netopýr hvízdavý.

Z pozdější zemědělské krajiny koncem 20. století vymizela koroptev polní. Velkým zásahem do krajiny obou obcí bylo velkoplošné odvodňování a meliorování nelesních pozemků, které nabylo na intenzitě v době velkoplošného socialistického zemědělství v padesátých až osmdesátých letech 20. století, s jehož následky se na mnoha místech potýkáme dosud. Bylo zničeno mnoho extenzivních luk, drobných i větších mokřadů, remízků a liniové zeleně, což se projevilo na velkém snížení početnosti mnoha druhů hmyzu. Vymizeli modrásek černoskvrnný i lesní uvádění ještě v sedmdesátých letech 20. století ve Veselé, velký úbytek byl zaznamenán i u ostatních skupin létajícího hmyzu.

 Pozorný návštěvník přírody odhalí i obojžívelníky a plazy, hmyz a další obyvatele lesa,luk a polí. Všichni obyvatelé přírody si zaslouží aby se návštěvníci chovali k jejich domovu ohleduplně a nerušili je křikem a nevyhazovali odpadky v přírodě.  Děkujeme i za zvířátka. MS Veselá - Hrachovec

Myslivecký spolek Veselá – Hrachovec

Právo lovit zvěř bylo od středověku výsadou vrchnosti. Po buržoazní revoluci v roce 1848 myslivost přestala být výhradním právem šlechty a byla přenesena na vlastníka půdy. Císařský patent ze 7. března 1849 umožňoval vznik soukromých honiteb s minimální výměrou do 200 jiter (tj. 115 hektarů). Veselá měla svou obecní honitbu, která byla za první republiky pronajímána soukromým  nájemcům, většinou z Valašského Meziříčí. V roce 1947 vnesl do myslivosti demokratičtější poměry zákon č. 225/1947 Sb., který nabyl účinnosti 1. února 1948. Myslivost mohli podle tohoto zákona vykonávat buď vlastníci honiteb o výměře nad 200 hektarů, nebo myslivecké společnosti – kolektivy, které si honitbu pronajímaly. Ve Veselé se myslivci sdružili 24. června 1948 do Mysliveckého spolku Veselá. Mezi jeho zakládající členy patřili z Veselé Jan Kovář, Ludvík Černoch, z Valašského Meziříčí Ladislav Kalous, František a Vladimír Foltovi, František Novosad a ze Zašové Emil Bažant
a František Lev. V letech 1955–1956 do spolku vstoupili z Veselé Josef Horák, Zdeněk Palát a Stanislav Mičola. Podmínky pro územní rozsah honiteb se v průběhu času měnily. 

Zákon č. 23/1962 Sb. stanovil pro honitby nejmenší rozsah alespoň 500 hektarů. Myslivci z Veselé tak pečovali o zvěř 

na území katastrů Veselé, Stříteže a Velké Lhoty. V roce 1977 vznikla honitba „Pokrok“ o výměře 2000 hektarů, což souviselo se začleňováním jednotných zemědělských družstev do zašovského JZD Pokrok. Sídlem sdružení, které mělo kolem 90 členů, byla Střítež nad Bečvou. Po roce 1989 se  podmínky znovu změnily. Minimální rozsah výměr honitby byl stanoven na 500 hektarů. Jelikož Veselá podmínky nesplňovala, sdružila se s Hrachovcem a společně tak myslivci dosáhli na celkovou výměru kolem 800 hektarů. Od 1. dubna 1993 vzniklo nové myslivecké sdružení Vichury – Veselá, v němž byli sdružení myslivci z Veselé a Hrachovce v počtu 18 členů. Pod názvem Myslivecký spolek Veselá – Hrachovec existuje toto sdružení dodnes. Myslivci pečují o zvěř a zabezpečují její přikrmování v zimě. V honitbě se nachází 18 krmelců, devět zásypů a 10 posedů. Krmivo si myslivci zajišťují svépomocí obděláváním pěti polí, z nichž se dá získat krmivo na celou zimu. Seno si obstarávají rovněž sami. Kromě péče o zvěř vyvíjejí myslivci společenské aktivity. Na podzim se pravidelně pořádá hon na bažanty a jednou ročně hon na lišky. Pravidelně v červnu pořádají dětské odpoledne – besedu o přírodě u táboráku s dětmi z mateřských škol z Veselé a Hrachovce. Pro děti od 5 do 15 let organizují myslivci v součinnosti s okresním výborem Myslivecké jednoty Vsetín na myslivecké chatě soutěž O zlatou srnčí trofej, příležitostně se zde také konají zkoušky loveckých psů.